Novinky

Velvyslanectví Litevské republiky v České republice v pokračování sérií akcí ke 150. výročí narození M. K. Čiurlionise zve na oslavy významných dnů – 16. února a 11. března. Zveme Vás na večer Dopisy Sofii 26. února v 18:00 hod. na Velvyslanectví Litvy (Pod Klikovkou 1916/2 Praha).

Jeden z nejdůležitějších litevských umělců všech dob Mikalojus Konstantinas Čiurlionis netvořil „jen“ výtvarná a hudební díla. Téměř po celé desetileté období své umělecké činnosti nepustil z ruky pero, zkoušel se věnovat literatuře a nejednou, jak naznačují jeho dopisy, měl v úmyslu „pustit se do toho“, vážně a soustavně pracovat v této oblasti.

Ve svých třiceti letech se malíř a skladatel zmiňuje o své „literatuře“. Nejednalo se o mladická díla ani o díla diktované ambicemi. Spíše to byl hlas skutečných a naléhavých tvůrčích sil. Celé Čiurlionisovo písemné dílo, a zejména jeho dopisy, se vyznačuje živým slovem a nosným obrazem; vidíme v nich potenci citu, obrazu a stylu, která mohla a měla hledat svůj náležitý výraz v umění psaného slova.

Čiurlionis psal polsky a své slovesné umění nepublikoval. Není ojedinělé, že inteligentnější Litevci se museli učit svůj mateřský jazyk, zatímco Čiurlionis neměl čas se ho naučit natolik dobře, aby mohl psát tak hluboké a poetické texty. Český klasik Bedřich Smetana polovinu života mluvil lépe německy než česky a dopisy psal německy; Janáčkova tchyně své dceři neustále vyčítala, že u nich doma mluví česky, „řečí služebnictva“.

Zvláštní místo v Čiurlionisově literárním odkazu zaujímají dopisy. Psal je rodinným příslušníkům a mecenášům, ale Čiurlionisův citlivý vnitřní svět se nejlépe projevuje v dopisech jeho snoubence a později manželce Sofiji Kymantaité. Když se seznámili, byl dvaatřicetiletý M. K. Čiurlionis skladatelem, který vystudoval dvě konzervatoře, a talentovaným, osobitým, známým, i když zdaleka ne uznávaným malířem, který učil a vedl pěvecký sbor. Sofiji bylo v té době 22 let. Byla začínající spisovatelkou, pracovala v redakci novin Viltis a aktivní ve společnosti. Vzdělaná jako málokterá Litevka té doby, samostatná, s příjemnou oválnou tváří madony a velkýma „mořskýma očima“ (jak je nazval Čiurlionis), Sofija Kymantaité mohla okouzlit a okouzlila nejednoho. Vybrala si ale jednoho – na několik společných let a zbytek svého ovdovělého života.

Informace na základě textů V. Landsbergise a J. Bruverise.

Během večera s názvem Dopisy Sofii 26. února na Velvyslanectví Litvy úryvky z Čiurlionisových dopisů přečte Deividas Batavičius. Mladý herec vytvořil nezapomenutelné role v divadle i ve filmu, spolupracoval se slavnými režiséry O. Koršunovasem, K. Glušajevasem a dalšími. Během své krátké kariéry ztvárnil role Romea, Jaga, Banqua a další. Ve filmu herec spolupracoval s režiséry K. Vildžiūnasem, J. Trukansem, A. Burkšaitisem, objevil se také v seriálu Netflix Clark, a v televizi ho můžeme vidět v seriálech LRT pro mládež a děti Zlá holka, Podkroví Myšláků. Aktivně se účastnil performancí, literárních akcí a hudebních pořadů, organizoval večery poezie, vystupoval na divadelním festivalu Sirenos a různých sociálních projektech.

Karolina Pancernaité je klavíristka České filharmonie, aktivní komorní hráčka a pedagožka. Hrát začala v šesti letech a vystudovala hudební školu Juozase Naujalise v Kaunasu. V deseti letech debutovala jako sólistka s Filharmonií Brno a později hrála několik let s Kaunaským symfonickým orchestrem. Studovala na Královské hudební akademii v Londýně, Královské konzervatoři ve Skotsku a vystupovala se sólovými recitály na různých festivalech a v koncertních sálech po celé Evropě. Za své hudební úspěchy byla oceněna Děkovným listem Prezidenta Litevské republiky Valdase Adamkuse.

Paulius Grigonis zahájil svou hudební kariéru v roce 1989 na Kaunaské chlapecké a mládežnické pěvecké škole Varpelis. V roce 2004 absolvoval magisterské studium práva na Vilniuské univerzitě. V roce 2006 začal soukromě studovat hru na varhany u dr. Vidase Pinkevičiuse. V roce 2008 se stal laureátem 2. ročníku varhanní soutěže Jonase Žukase. Zúčastnil se různých mistrovských kurzů pro varhaníky a chrámové hudebníky a působil jako varhaník ve vilniuských kostelech Svatého Kříže, Svatého Josefa, Nanebevzetí Panny Marie. Koncertoval a předváděl varhanní umění v mnoha litevských městech a je jedním ze zakladatelů Národní asociace varhaníků.