Novinky

10. prosince na pražských Vinohradech bude slavnostně odhalena pamětní deska Dr. Jonasu Basanavičiusovi, významnému litevskému obrozenci (*1851 +1927). Tento etnograf, publicista a antropolog, nazývaný „otcem litevského národa“, položil ideové základy národního obrození Litvy. Právě během svého pražského pobytu v letech 1882-1884 J. Basanavičius napsal stať, která se stala národním manifestem Litevců.

„Jsem velmi rád, že tento artefakt bude dokládat blízké vztahy a propojenost České a Litevské republik i zdobit jednu z pražských ulic. Pamětní deska symbolicky bude odhalena k příležitosti letošního předsednictví Litevské republiky Radě Evropské Unie, které právě kulminuje“, - říká velvyslanec Litevské republiky v České republice Aurimas Taurantas.

Autoři uměleckého díla, tvůrčí skupina litevských sochařů Svajūnase Jurkuse a Sergėjuse Plotnikova společně s architektem Vladasem Balsysem, vytvořili desku s basreliéfem zamyšleného J. Basanavičiuse a nápisem „V tomto domě v letech 1883-1884 žil litevský národní buditel, zakladatel časopisu „Aušra“ doktor Jonas Basanavičius“, ozdobenou typickou litevskou ornamentikou slunce, které symbolizuje probuzený národ.

Pamětní deska je umístěná na domě č. 1 v Balbínově ulici, kde Dr. J. Basanavičius žil od dubna r. 1883 do února r. 1884. Toto období bylo pro obrozence Litvy významným i kvůli nalezení osobního štěstí. Právě tady, na Vinohradském předměstí, tehdy mladý doktor poznal Gabriellu Eleonoru Mohlovou, se kterou v r. 1884 ve Vídni oženil.

Pražské období vědce bádal pedagog Masarykovy Univerzity v Brně Vaidas Šeferis, který v r. 2009 pro litevské čtenáře přeložil a knižně připravil korespondenci a deník G. Mohlové Moje vlast – u jeho srdce. Tato práce se stala základem pro iniciativu Velvyslanectví Litevské republiky v Praze uctít památku J. Basanavičiuse pamětní deskou.

Jonas Basanavičius byl také zakladatelem litevské Akademie věd (1907), iniciátorem Velkého litevského Sněmu (1905) a signatářem Deklarace Nezávislosti Litvy ze dne 16. února r. 1918. Však už založením časopisu Aušra (Jitřenka) v r. 1883 významně posílil uvědomění litevské národní a politické identity – toto datum je pokládáno za začátek litevského národního obrození.

Dr. J. Basanavičius vynikal širokým záběrem svého odborného a společenského působení: profesí byl lékařem a lékařským badatelem, v Praze provozoval lékařskou praxi. Přes 20 let působil v Bulharsku, a i v tomto státě zanechal významnou stopu. Byl plodným odborným autorem; napsal díla z různých vědeckých disciplín od medicíny po jazykovědu.

Odhalení pamětní desky je jednou z mnoha událostí předsednického kulturního programu Litvy v ČR, který v červenci zahájil koncert hudebního a výtvarného velikána Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise v Pražské křižovatce. Program dále pokračoval výstavou kolekce současného litevského umění v Praze a Plzni, také třemi výstavami v nově zřízeném Baltském kabinetu Moravského zemského muzea v Brně. Tady právě minulý týden byl zahájený mezinárodní projekt Svět tajemných Baltů – od sv. Vojtěcha po Jagellonce o kultuře a historii Litvy, Lotyšska a Estonska, kterou doprovází expozice Litva v poštovní zásilce, představující UNESCO dědictví státu. Litvu nedávno představili i Litevské dny v Kroměříži, přednášky v různých vysokých školách, hudební vystoupení a besedy, diskuze s politiky i prezentace předsednického programu.