NA MĚLNÍKU UCTILI PAMÁTKU JANA PALACHA A ROMASE KALANTY
16. ledna byla na Mělníku uctěna památka Jana Palacha a Romase Kalanty, mladých mužů z Československa a Litvy, kteří obětovali svůj život za svobodu a tím vyjádřili protest proti komunistické diktatuře. Při vzpomínce na 40. výročí smrti studenta Karlovy univerzity Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 v Praze na Václavském náměstí na protest proti potlačení Pražského jara upálil, mu byl roku 2009 na Mělníku vybudován pomník, protože právě v tomto městě Jan Palach dokončil střední školu. Od té doby se zde každoročně uctívá památka „živých pochodní“ i z jiných zemí, kteří bojovali proti komunistickému útlaku. Letos byl k uctění této památky vybrán Romas Kalanta.
Ceremoniálu uctění památky se na pozvání organizátora starosty města Ctirada Mikeše zúčastnili předseda Poslanecké sněmovny ČR Jan Hamáček, místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, zástupci pražského diplomatického sboru. Řeč během ceremoniálu pronesl velvyslanec Litevské republiky Aurimas Taurantas a zdůraznil, že procesy odporu společnosti proti sovětské okupaci a totalitnímu režimu v Československu a v Litvě spolu souvisejí. Oběť Jana Palacha inspirovala k boji proti komunistické diktatuře nejen tehdejší československou společnost, ale i lidi z jiných zemí, jež milovali svobodu a trpěli touto formou nátlaku. Události z Kaunasu roku 1972 byly bez pochyby inspirovány Pražským jarem a činem Jana Palacha. Dle velvyslance nebyla oběť Jana Palacha, Romase Kalanty a jiných zbytečná. Bez nich by nejspíše ani vysvobození se v letech 1989-90 nebylo takové rychlé a úspěšné.
Stejně jako po upálení se Jana Palacha na Václavském náměstí v Československu ožilo hnutí odporu Čechů a Slováků proti okupaci zemí Varšavské smlouvy, které před tímto činem již mělo slábnoucí tendenci, radikální čin R. Kalanty, ačkoliv byl bedlivě utajován, vyprovokoval na začátku 70. let v Litvě k antisovětskému povstání.
Ostatní řečníci také hovořili o souvislostech mezi tehdejšími ojedinělými akcemi, symbolizujícími touhu po osvobození a pozdějších událostech v celém regionu Střední a Východní Evropy, zdůraznili význam chování těch, kteří za svobodu položili svůj život. Většina ve svých proslovech zvláště zmínila případ Romase Kalanty, který měl obzvláště velký vliv na Sovětský svaz uvnitř.
U pomníku Jana Palacha byly položeny věnce květin.
Po ceremoniálu uctění památky byl v mělnickém Masarykově kulturním domě promítnut dokumentární film o R. Kalantovi Děti fontány, který roku 1990 natočili Raimundas Banionis a Andrius Šiuša.
