Litva, Polsko a Bělorusko připomíná 230 let od přijetí Ústavy 3. května společnou výstavou
K příležitosti výročí přijetí Ústavy 3. května Polsko-litevské Republiky dvou národu z r. 1791 na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad dnes oficiálně zahájená venkovní výstava, věnovaná tomuto milníku demokratické Evropy.
Zahájení se zúčastnila Michaela Marksová Tominová, náměstkyně ministra zahraničí ČR, Jiří Ptáček, starosta Prahy 3, poslanci, zahraniční diplomaté, Poláci, Litevci a Bělorusové žijící v České republice. Výstavu uspořádalo Velvyslanectví Litevské republiky, Velvyslanectví Polské Republiky a Polský institut v Praze a kancelář Sviatlany Cichanouské ve Vilniusu.
"Tato výstava nejen připomíná důležitou událost evropských dějin, ale také ukazuje, že svoboda, solidarita a další hodnoty 3. května jsou relevantní i v kontextu dnešní doby,“ uvedl litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša.
Podle Dzianise Kuchynského, Vrchního poradce zahraničních věcí S. Cichanouské, který se akce zúčastnil, pozvání litevského a polského velvyslanectví k organizaci výstavy hodně znamená pro demokratické Bělorusko, které bojuje proti Lukašenkovu brutálnímu režimu. Společně s vlajkami České republiky, Polska a Litvy byla na akci vyvěšena bílo-červeno-bílá vlajka demokratického Běloruska.
Republika dvou národů byl jedním z největších států své doby a pokrýval současné území Běloruska, Litvy, Polska a části Ukrajiny a Lotyšska, a jeho ústava formovala a doposud formuje princip suverenity jeho nástupců: Litvy, Polska a demokratického Běloruska.
Výstava bude k vidění obyvatelům a hostům Prahy do 14. května.
O Ústavě třetího května:
V době převládajícího absolutismu se Polsko-litevská unie odlišovala svým důrazem na občanskou svobodu a participaci. Ústava se stala vyvrcholením politických, sociálních a ekonomických reforem v Republice dvou národů a v podstatě zahájila novou historickou perspektivu Litvy, Polska a Běloruska jako moderních společností. Tento dokument osvícenské epochy navíc zahájil tradici modernistického parlamentarismu, ústavnosti a politického myšlení.
S přijetím Ústavy 3. května souvisí i začátek litevské politické písemnosti – text ústavy byl krátce po jeho vyhlášení přeložen do litevštiny. Reforma státu byla završena 20. října r. 1791, kdy byl přijatý podstatný doplněk ústavy „Vzájemný slib dvou národů“, který ukazuje, že Litva v té době zachovala tradici historického oddělení a politické nezávislosti země.
Dvě velká povstání 19. století proti ruské carské říši (r. 1831 a 1863) byla rovněž založena na ideálech této ústavy. Pohřeb ostatků Konstanty Kalinowskise, jednoho z vůdců povstání r. 1863, ve Vilniusu v listopadu r. 2019 se stal událostí, která sjednotila běloruskou společnost, a zároveň byl jakýmsi úvodem do dramatického pohybu svobody a důstojnosti po zmanipulovaných prezidentských volbách v Bělorusku v srpnu r. 2020.
