Litva, Polsko a Bělorusko připomene 230 let od přijetí Ústavy 3. května společnou výstavou
V úterý, 17. srpna, v 16:30 na Malinovského náměstí v Brně bude oficiálně zahájená venkovní výstava Republika dvou národů. Příběh 1. evropské ústavy. Tato výstava se uvádí k příležitosti 230. výročí přijetí Ústavy 3. května Polsko-litevské Republiky z r. 1791.
Zahájení se zúčastní člen Zastupitelstva města Brna pro oblast kultury Ing. Marek Fišer, velvyslanec Litevské republiky Laimonas Talat-Kelpša a Chargé d’Affaires Polské republiky v ČR Antoni Wręga, představitelé litevské, polské a běloruské komunit, žijící v České republice. Výstavu uspořádalo Velvyslanectví Litevské republiky, Velvyslanectví Polské Republiky s Polským institutem v Praze, a kancelář lídryně demokratického Běloruska Sviatlany Cichanouské ve Vilniusu. Na zahájení zprostředkovaně zazní i pozdrav S. Cichanouské.
"Tato výstava nejen připomíná důležitou událost evropských dějin, ale také ukazuje, že svoboda, solidarita a další hodnoty 3. května jsou relevantní i v kontextu dnešní doby,“ uvedl litevský velvyslanec Laimonas Talat-Kelpša.
Republika dvou národů byl jedním z největších států své doby a pokrýval současné území Běloruska, Litvy, Polska a části Ukrajiny a Lotyšska, a jeho ústava formovala a doposud formuje princip suverenity jeho nástupců: Litvy, Polska a demokratického Běloruska.
„Ústava 3. května z r. 1791 pro Východní část našeho kontinentu navždy poskytla účinnou zbraň a inspiraci při potírání despotizmu a bezpráví“, řekl Antoni Wręga.
Výstava, věnovaná tomuto milníku demokratické Evropy, se v Brně uvádí pod záštitou Primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové a ve spolupráci s honorárním konzulem Litevské republiky p. Petrem Sláčalou. Výstava bude k vidění obyvatelům a hostům Brna do 30. srpna, poté poputuje do Liberce.
O Ústavě třetího května:
V době převládajícího absolutismu se Polsko-litevská unie odlišovala svým důrazem na občanskou svobodu a participaci. Ústava se stala vyvrcholením politických, sociálních a ekonomických reforem v Republice dvou národů a v podstatě zahájila novou historickou perspektivu Litvy, Polska a Běloruska jako moderních společností. Tento dokument osvícenské epochy navíc zahájil tradici modernistického parlamentarismu, ústavnosti a politického myšlení.
S přijetím Ústavy 3. května souvisí i začátek litevské politické písemnosti – text ústavy byl krátce po jeho vyhlášení přeložen do litevštiny. Reforma státu byla završena 20. října r. 1791, kdy byl přijatý podstatný doplněk ústavy „Vzájemný slib dvou národů“, který ukazuje, že Litva v té době zachovala tradici historického rozdělení a politické nezávislosti země.
Dvě velká povstání 19. století proti ruské carské říši (r. 1831 a 1863) byla rovněž založena na ideálech této ústavy. Pohřeb ostatků Konstanty Kalinowskise, jednoho z vůdců povstání r. 1863, ve Vilniusu v listopadu r. 2019 se stal událostí, která sjednotila běloruskou společnost, a zároveň byl jakýmsi úvodem do dramatického pohybu svobody a důstojnosti po zmanipulovaných prezidentských volbách v Bělorusku v srpnu r. 2020.
