80. výročí zahájení masových deportací z Baltských států v Praze připomněla výstava
Speciální výstavou na Velvyslanectví Litvy v Praze se dnes připomíná 80. výročí prvních sovětských deportací z Baltských států. Tentokrát o hrůzách deportací svědectví podávají nejen historická fakta a fotografie: expozice je doplněna o osobní historii rodiny velvyslance Laimonase Talat-Kelpšy.
Dnes výstavu na nádvoří velvyslanectví zahájil předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil a další čeští činitelé, v Praze rezidující diplomaté, představitelé různých organizací a členové litevské komunity.
"Je důležité, abychom měli odvahu hovořit také o tragických událostech, protože bez odvahy se naše nejdůležitější vlastnosti nebudou moci projevit. Děkujeme za to, že Litva a Litevské velvyslanectví se starají nejen o sebe, ale i o ostatní. Rovněž vyzývám všechny, aby chránili to naše, vlastní nebe, aby nám nebylo ukradené“, uvedl předseda Senátu. M. Vystrčil také poděkoval velvyslanectví za intenzivní spolupráci při přípravě návštěvy běloruské vůdkyně Sviatlany Cichanouské v ČR.
"Rodina mého dědečka 14. června 1941 byla odvlečena na Sibiř. Moje babička uprchla na Sibiř sama, protože její matka v té době již byla zatčena, a babička se stejnému osudu vyhnula tím, že jí varovali sousedé. Můj otec se narodil a vyrůstal v sibiřské Vorkutě. A pokud se stalinistický teror pro mnohé v Evropě jeví jako vzdálená minulost, mohu říci: ne, jeho stín stále existuje, oběti stalinistického teroru jsou stále naživu a stále hledají odpověď na otázku „proč, a za co?“, - řekl Velvyslanec L. Talat -Kelpša shromážděným hostům. Podle něj, oficiální vyprávění často ponechává stranou osobní postoje a zkušenosti obětí a katů, protože účelem kolektivní paměti je zobecnit, odosobnit, podtrhnout epizody, které slouží jako sjednocující a poučné. „Proto jsme chtěli porovnat kolektivní paměť a osobní vzpomínky, abychom divákovi poskytli co nejuniverzálnější obraz,“ - uvedl L. Talat-Kelpša.
Výstavu „Pod cizím nebem“, dnes zahájenou na velvyslanectví, připravilo Litevské Středisko výzkumu genocidy a odboje obyvatel Litvy. Vystavené dokumenty a fotografie vypovídají o organizaci deportací, politických zatčeních a složitých, devastujících životních a pracovních podmínkách deportovaných a politických vězňů.
14. června 1941 zahájil Sovětský svaz masové deportace litevského obyvatelstva na Sibiř. Podle historiků, během prvních let okupace Sověti deportovali, zabili a uvěznili asi 23 000obyvatel země. Celkově z Litvy do roku 1953 bylo deportováno přibližně 130 000 lidí, dalších asi 156 tisíc bylo uvězněno.
